Čtyři palice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čtyři palice
Čtyři palice, skála Paličatá v zimě
Čtyři palice, skála Paličatá v zimě

Vrchol730 m n. m.
Poznámkahorolezecké terény
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříŽďárské vrchy
Souřadnice
Čtyři palice
Čtyři palice
Horninarula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Čtyři palice
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení1991
Nadm. výška635 – 340 m n. m.
Rozloha37,96 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresSvitavy, Žďár nad Sázavou
UmístěníBřeziny u Poličky,
České Milovy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Další informace
Kód1297
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Čtyři palice se rozkládá na rozloze 37,25 ha ve Žďárských vrších nedaleko od vesnice České Milovy. Oblast spravuje AOPK ČR – RP Správa CHKO Žďárské vrchy.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace byla vyhlášena pro ochranu rulových skalních útvarů modelovaných mrazovým zvětráváním a obklopených balvanitými sutěmi se zachovalými původními lesními porosty Žďárských vrchů.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Čtyři palice (730 m n. m.) jsou skupina tří hlavních skalních útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a nízkého skalnatého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na jihovýchodním okraji lesnatého hřbetu na východ od obce Křižánky. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Území PR porůstají smrkové bučiny v nichž je vedle smrku ztepilého (Picea abies) výrazně zastoupen buk lesní (Fagus sylvestris). Na balvanitých svazích je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a ojediněle i jilm horský (Ulmus glabra) a na skalách rostou zakrslé borovice lesní (Pinus sylvatica). Bylinný podrost je chudý a tvoří jej zejména brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kapraď osténkatá (Dryopteris chartusiana). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na území PR se vyskytuje bohatá fauna bezobratlých živočichů, z obratlovců zde žije ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z ptáků zde žijí běžné lesní druhy ze vzácnějších druhů například sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax).

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

současnosti jsou skály vyhledávány jako cvičný horolezecký terén pro registrované horolezce. Podle informací Českého horolezeckého svazu na skalním útvaru Paličatá, kde je registrováno 51 lezeckých cest, je lezení povoleno celoročně s výjimkou období hnízdění krkavce velkého, na dalších je sezónně omezeno.[3]

Přístup ke skalám je možný po turistických značkách směrem od Milovy, Křižánek nebo ze Svratky po červené značce přes zámeček Karlštejn, dále po modré značce přes Zkamenělý zámek a Milovské perničky ke Čtyřem palicím.

Skála Paličatá[editovat | editovat zdroj]

Ve středu skupiny stojící hlavní skála, mohutný hranatý útvar s téměř svislou, 30 m vysokou západní stěnou, ukončenou čtyřmi mohutnými bloky – palicemi: jejich spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic zleva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta. Názvy štěrbin zleva: Jukadlo, Zásek, Sedánek. 40 m široký podstavec skály tvoří 3 mohutné pilíře. Stěna je v údolní třetině přerušena výraznou římsou, zvanou Ochoz.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. Žďárské vrchy: Čtyři palice [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]